Ji?í Schelinger - Zahrada ?ech
Lodi?ka pluje po Labi a kolem samé Polabí,
a kolem samé zahrady s d?de?kem ?ípem za zády.
Lodi?ka pluje po vod? v tichou?ké mírné pohod?,
a kdy? se k b?ehu p?iblí?í zahradu ?ech si prohlí?í.
Ach to je krásy, to je v?ní, obzory dálka opíjí,
vysoké nebe v hloubce t?ní, M?lnickým vínem p?ipíjí,
zem? je ?t?drá, voln? dýchá, barevnou náru? otvírá,
?iroké Labe nepospíchá a sluncem o?i p?ivírá.
Na lukách tan?í motýli, stébla se vánkem nachýlí,
kdy? kdesi v dálce pod strání nákladní vlak si uhání.
Stromy se v?dycky po roce sklán?jí tíhou ovoce,
kdy? podzim barvy namíchá a rána mlhou zadýchá.
Po ?ece plují spousty lodí jak po veliké dálnici,
nalo?í v?ecko co se hodí a jedou k státní hranici,
hranice ?ekne ra?te dále a závora je naho?e
a lodi potom plují stále po velké ?ece do mo?e.
Kdy? vracejí se po Labi, sirénou zdraví Polabí,
ty b?ehy samé zahrady s d?de?kem ?ípem za zády.
B?ehy jim zvolna pokynou laskavou rukou máminou,
a v?ní kterou rozdává zahrada ?ech jim zamává,
a v?ní kterou rozdává zahrada ?ech jim zamává.
Letras Ji?í Schelinger