Interitus - Pavuèiny Stínù

 

V zajetí svíce mùj duch zas o?ívá
ji? nejsem tentý?, jsem zmìnìn osudem
chci vzkøísit nadìji, rozetnout svá pouta
oèistit tìlo od prokletí høíchù

Letní dé? proniká mým ?atem
nì?nì mne hladí, stéká mi po tváøi
má mysl plyne, jak øeka staletím
vzpomínky na ?ivot v pavuèinách stínù

Mé rù?e kvetou èerným plamenem
ostré trny na Tvé cestì k poznání
ji? nejsi tentý?, jsi zmìnìn osudem
ji? nejsi tentý?, ?poznal jsi pravdu