Interitus - Balada

 

V oèích démona vidím svou vlastní krev
srdce hlubinu naplnil's døevìným kùlem
pohøbil jsi vìci, které jsem kdys znal
a víru, víru tu jsi mi vzal

Nadìji vyrval jsi z mého srdce
jak z dlaní rù?i poslední
jsem odsouzen bloudit vìèností
za svitu hoøících pochodní
Strach v oèích bez lesku
kroky co padají do ticha samoty
hledám útìchu v ?ípech støíbrných
ztracen v hlubinì vlastního osudu

Kdy? dé? tanèí v korunách stromù
vracím se z hrobu, abych zajal Tvou du?i
do Tvého spánku, kde jsi bezbranná
tak nádhernì bezbranná ?lásko

Ach ?lásko ?
pohøbila jsem Tì za?iva
a teï jsi králem mých snù
králem snù navìky

Kdy? se blí?ím k Tvému hrobu
cítím jak dýchá?
jsem královnou Tvé bolesti
královnou bolesti navìky

Sly?ím ozvìnu, jak tluèe? na víko rakve
v dlaních mých je opu?tìn køí?
slzy padají na rù?e, které
dávno povadlé jsou

Kdy? dé? tanèí v korunách stromù
vrací? se z hrobu, abys zajal mou du?i
v mém spánku, jsem tak bezbranná
tak bezbranná ?lásko