Ewa Farná - Nebojím se (too much for you)

 

Den zavřel brány a hodný holky spí.
Ten, kdo se brání, čeká a? se rozední.
Mezitím v koutě do ráje zvou tě jít
na sně?né poutě, tou cestou ze v?ech posledních.
V zádech cítím chladný pohled, hledá si svůj cíl,
v útrobách měst vyčkává a? strachem vzdám se v?ech svých sil.

(Refrão)
Já nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám v?dy odpověď.
Vím, ?e sly?í? to co já,
vím, ?e slídí? kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, ?e soumrak musí ?ít,
já z ků?e dám mu pít.

Ode zdi ke zdi jdou kroky, co hlídaj mý...
nesly?í na soucit, jsou oporou pro sny matoucí.
Křičí STOP! Jsem poznání !
STOP! Co tě ochrání !
STOP!
Ty bojí? se rán, kdy? nesměle cítí se pekelní andělé.

(Refrão)
Nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám v?dy odpověď.
Vím, ?e sly?í? to co já,
vím, ?e slídí? kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, ?e soumrak musí ?ít,
já z ků?e dám mu pít.

Vím, co zná můra, kdy? zbloudí.
Smotá do záclon svý touhy pouhý - kouzlí ...
Já vím, ?e nejsou zlý.

(Refrão)
Já nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám, chci odpověď.
Vím, ?e sly?í? to co já,
vím, ?e slídí? kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, ?e soumrak musí ?ít,
já z ků?e dám mu pít.