Stíny Plamenù - Zurivy Monolog Syna Poklopu (Zniceni Vodárny)
Já, Syn Poklopù, rozzuøen do ?ílenství,
vodárnu srovnám se zemí, jménem mistrù kanvodství.
Já, matku vlastní, v?ak kdo ví zda,
prokouknutou mìl, nikoliv jak pøíbuzní.
Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrùm z èistírny!
Teï vidí?, otèe, co z ?en?tiny tvé uzrálo!
U? je to tady, bratøe, tys lezl zrádcùm do zadku!
Jen se dobøe podívej, co s tvojí jímkou provedli!
Musíme dr?et pospolu, a u? není marné sna?ení!
Ve jménu Satana, rozpoutejme peklo.
U? se v mých pøedstavách rodí ?edé výjevy.
Krásné modré nádr?e, èím tak rychle èernají?
Není to náhodou odpadní voda?
Mrtvé ryby naházíme do vodárenských objektù.
U? nehodlám dál naslouchat tìm vodárenským blábolùm.
?edé krysy se?erou zbytky vodárenských konstrukcí.
Pøedpovídám vìènou skázu vodárenské mafii.
Tak jako dávno pøed èasem jsme svatou chátru topily,
stejný konec pøipravíme podvodníkùm z vodárny.
Nelze vìøit nikomu, kdo má tlamu plnou èistoty.
V?echny tyhle bestie èeká voda ze stoky.
Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrùm z èistírny!
Ze v?ech stran na vodárnu síla ?píny útoèí.
Zhora stavby drtí ?elezné mé poklopy.
Do køi?álové vody teèou èistírenské spla?ky,
Sabotá? to spáchaná ve jménu ?edé pravdy.
Letras Stíny Plamenù