Necrosorth - Hominis Nocturna

 

Temnou nocí jdou - jsou stále blí? a blí?

Rozmlouvaj øeèí svou a ty je nesly?í?


ráèej noèní tmou - tou cestou prokletou
Kde není ?ádný køí? - lebkama posetou
Kdy? desky náhrobní a víka rakví svých
Za nocí odsouvaj - z hrobù je sly?et smích

Pak tanèí pùlnocí...
Za svitu mìsíce...
Stále jich pøibývá...
U? jsou jich tisíce...

A je jich poøád víc - kdy se to zastaví
A? nepøe?ije nic - a? v?echny popraví
A? ?ivot bude sen - jen stínù hlubokých
Pak vládnout bude smrt - pak vampýrem chci být

Hominis nocturna divný je tvor
V Karpatech zrozený ve stínech hor
Vzne?ený pohled a pøekrásná tváø
Na kterou dopadá mìsíce záø
Pùlnoèní høbitov on za hrad svùj má
Jen vlkù vytí a zpìv sýèka zná
To je ten ?ivot jen? pøál bych si mít
Být pánem upírù a tvou krev pít


Obì si vyhlídnout nerozumnou

Pak za ní plí?it se zlou noèní tmou

Ve stínu hlubokém vyrazit vpøed

Tesáky vyrvat jí ?ivot a krev

Nasycen zpìt se pak na cestu dám

Zpìt tam kde tyèí se pochmurný chrám

Kde desky náhrobní bez køí?ù èní

Zpìt do své rakve ná? èerný sen snít

Hominis nocturna...