Cruadalach - Cernunnos, Zlatooký Král
Chladný, prastarý ve své vzne?enosti
Kořeny kostmi času, větve brány v dál
Síň bo?ského ticha a sloupoví stromů
Toť Karnutský hvozd
Dál kráčí nezlomní pod orlem římským
Jako krunýř ?elv neprolomitelní
Císař ká?e pod standartou Jupitera
Rci - Evropa je má!
Tisíce nohou boří se v černou půdu
Lesk pancířů slábne v stínu lesních klenb
Zavírá se hradba z roz?klebené kůry
Kdy? les o?ívá
V zeleném soumraku světla zahoří
Lesk bo?ských očí, co se v du?e zanoří
Vládcem jest jelen se zlatým paro?ím
Svým hlasem promlouvá
"Jsem krví i půdou tohoto kraje, jsem pastýřem svých hájů,
I králem s korunou z dubového listí?
Nenechám jed proniknout do ?il této země, ni chorobu v její kosti!
Ať probudí se, co spalo po věčnost, pro slávu mého dědictví
Vzbuď se?probuď se?vzbuď se?"
A pak blesk rozťal černou oblohu
Ústa stromů křičí, hoří mohyly
Nahé stíny tančí v záři plamenů
Klan brání svůj kraj
S pomocí bohů - do zbraně!
Koně děsem vzpínají se vý? (umírají pod kmeny)
Centurion upou?tí svůj meč (k smrti je odsouzený)
Stín praporu, kdysi py?ně vlál (havrany rozervaný)
Srdce lesa přetrvá! Cruadalach!
Zlatooký král hledí na horizont
Rodí se nový den v krvi zalitý
Mrtvé prorůstá mech, kdy? mizí v náruči
Matky v?emocné
Jasný den se rozlil v rány mýtin svých
Ni stopy karmínu v půvabném listoví
Splacena je daň, dál bohové nás chraň
A les opět usíná?
Letras Cruadalach