ABBand - Hrací kostka

 

Obèas mi pøijde, ?e jsem jako hrací kostka
zatínám zuby, v duchu poèítám si do sta
?ivot se mnou tøese, zkou?í obru?ovat hrany
kdy? se mnou hází, ví, ?e mám to spoèítaný
A ze v?ech èísel málo dává na vybranou
jestli jsem cinklej, stejnì padnu jednou stranou
osud je pa?ák, dávno plánuje svou vizi
asi by chtìl vidìt mý parte v televizi

Èím dál víc se mi stává
?e svý já u? nepoznávám
èím dál víc se mi stává
?e zkou?ím s proudem jít

Obèas mi pøijde, ?e jsem jako hrací kostka
po stole skáèu, netu?ím, èeho se doèkám
tu mojí snahu kolem sleduje pár lidí
nìkdo má radost, nìkdo mì zas nenávidí
V?echny teï zajímá, jen kolik na mnì padne
jestli se vydìlá anebo v?echno zvadne
s kyselým úsmìvem mi ka?dej úspìch pøeje
a gratulace zní, jak - jdi u? do ? lalala

Èím dál víc se mi stává ?

Jen tak se kutálím, obèas mì pochválí
jindy jsem poslední, koho by chtìli znát
ve skøíni výkladní chechtá se pokladník
a nìèí ruka se mnou zase zaèla tøást

Èím dál víc se mi stává
?e svý já u? nepoznávám
èím dál víc se mi stává
?e kráèím s proudem

Èím dál víc se mi stává ?